Tak jde čas v čapím hnízdě
Vzpomínáte na 18. dubna? Byla tenkrát neděle a v Libštátu foukal vítr a bylo zataženo. Čáp na komíně byl už několik týdnu sám a bylo mu určitě smutno. V 17 hodin a 21 minut se konečně odehrálo to, na co jsme zde na cihelně všichni s napětím už měsíc čekali. Čáp na našem komíně zaklonil hlavu, roztáhl křídla a začal klapat zobákem. Takto si čápi projevují náklonost. K tomu jsou ale potřeba alespoň dva, že by snad přilétla paní čápová? :)
Hned druhý den si začali projevovat náklonnost i jinak, než jenom klapáním zobákem a za chvíli zahřívali 4 vajíčka. Z nich vylíhla se tři krásná čápata. To třetí si dalo na čas, a tak bylo o kousek menší a méně průbojnější, než jeho sourozenci. Ale vše nakonec dobře dopadlo, a teď už je z něj krásný velký čáp bílý.
Skvělí čapí rodiče ustáli horké dny, chladné noci, déšť i vítr, ale hlavně přečkali i tu ohromnou smršť, která se přes nás 14. července přehnala. Podařilo se jim vychovat mláďata, která nám už létají nad hlavami. Své hnízdo poprvé opustili v 30. týdnu. Pilně trénují starty a přistání, a tak se pomalu, ale jistě začínají chystat na svůj první velký let do teplých krajin.
Cesta pro ně nebude jednoduchá. Čápi létají pouze ve dne, kvůli nejlepšímu využití stoupavých vzdušných proudů. Dokonce musí vybírat co nejdelší trasu nad pevninou, kde se teplé vzdušné proudy hledají snadněji (Středozemní moře překonávají v co nejužších místech). Teplý vzduch stoupá nahoru, tedy čápi bez větší námahy vyletí do potřebné výšky, a pak zase bez námahy plachtí kupředu. Když počasí přeje, tak dokáží denně uletět až 500 km. Během jednoho měsíce tak zvládnou urazit neuvěřitelnou vzdálenost až 10 500 km.
Velice milá zpráva přišla od ornitologa pana Petra Kafky, který nám poslal informaci o tom, že jeden z čápů vylíhnutých na našem komíně už v roce 2018, se letos uhnízdil v Sasku – 187 km daleko od nás. Stejně jako svým rodičům, i jemu se letos podařilo vychovat 3 krásná čápata.