Jak pečujeme o půdu

Zemědělská půda patří mezi nejcennější přírodní složky životního prostředí a rovněž mezi přírodní zdroje nevyčerpatelné, pokud ovšem o ni budeme pečovat.

Uvádí se, že jeden milimetr orné půdy vznikne za 10 let a jeden centimetr za 100 let. Jedná se o proces velmi pomalý a z hlediska lidského života v podstatě stálý, což je klam vedoucí k nevážení si tohoto zdroje. Proto musíme mít neustále na paměti, že bez půdy naše bytosti a naši potomci nemohou existovat. Z této filozofie pro nás plynou agrotechnické postupy vedoucí k udržení dobrého zdravotního stavu zemědělské půdy.

Na jaře každý rok travní porosty smykujeme, aby se plochy srovnaly, krtiny rozhrnuly a mechy narušily. S tímto krokem je dále spojeno jarní hnojení. Používáme ledek amonný s dolomitem, což je dusíkaté hnojivo s rozemletým dolomitem (kromě Ca obsahuje Mg), kdy právě dolomit snižuje okyselení půd a napomáhá eliminovat mech v travních porostech. Louky udržujeme kvalitním sečením, kterým zabraňujeme jejich zarůstání nálety plevelnými dřevinami, a na podzim se je všechny snažíme mulčovat. Mulčováním zůstává stařina na povrchu půdy, přes zimu lépe shnije a tím se novým rostlinám dodají potřebné růstové prvky (fosfor, vápník, železo atd.).

Péče o ornou půdu je náročnější a nákladnější. Hlavní důležitou složkou zdravé ornice je vyšší obsah organické hmoty. Díky živočišné výrobě se nám daří tento obsah držet v optimu. Zaoráváním hnoje, podrýváním strnisek, zarýváním fugátu (obsahuje N,P,K, a mikroprvky – Fe, Cu, Mg, S atd.) zlepšujeme strukturu půdy, zabraňujeme jejímu utužování a zvyšujeme její úrodnost. Aby tyto nákladné operace měly smysl, zavádíme rovněž do osevních plánů setí půdo-ochranných a půdo-ozdravných plodin. Jedná se o jetele, směsky jetelotrav (60 % jetele), medonosné pásy či svazenku. Mezi tyto plodiny patří i hluboko-kořeňující žita, která chrání půdu před erozí. Žito je nenáročné a vůči patogenům poměrně odolné, proto ho pěstujeme bez chemie. Osevní plány dodržují rotační střídání plodin. Pokud tomu podmínky dovolí, zavádíme také tzv. zelený úhor, což je rok odpočinku, kdy je pole zaseté nenáročnými jednoletými plodinami, které jsou určené pouze k sesekání na zeleno či následnému zaorání zelené hmoty jako přírodního hnojení.

Věříme, že tyto přístupy k půdě mají smysl, že půdu zachováme našim potomkům v dobrém, ne-li v lepším stavu a že přínos našeho zemědělství je přínosem pro nás všechny.
                                                                                                                               

 Ing. Jan Chalupníček, Ph.D.
agronom