Green Deal a české zemědělství

Celá řada opatření, která jsou prosazována Evropským parlamentem, budou mít negativní dopady jak v zemědělské, tak potravinářské výrobě. Přečtěte si studii pana Ing. Zdeňka Jandejska, CSc, českého zemědělského inženýra a podnikatele, předsedy představenstva akciové společnosti Rabbit CZ, prezidenta Agrární komory ČR v letech 2017 až 2020.

České zemědělství a potravinářská výroba před Zeleným údělem a po jeho implementaci

Současný stav českého zemědělství (údaje za rok 2020) ve srovnání
s rokem 1990

A. Živočišná výroba

• Žádná rozvinutá země nepřipustila takový vývoj.
• V případě vypuknutí konfliktu či přírodní katastrofy je obyvatelstvo bez dostatečné potřeby mléka, mléčných výrobků, masa, vajec, ovoce a zeleniny, brambor atd.
• Oslabování přísunu organického hnojiva do půdy po dlouhá léta působí na snižování úrodnosti půdy a její devastaci.

1. Mléko

V ČR se produkuje 75 000 litrů mléka/100 ha zemědělské půdy V SRN se produkuje 170 000 litrů mléka/100 ha zemědělské půdy tj. 227 %.
V NL se produkuje 621 000 litrů mléka/100 ha zemědělské půdy tj. 828 %.
Je úsměvné, když máme poslouchat od „odborníků“, že mléka je nadbytek a je nutné snižovat stavy skotu. I poslední kus skotu bude nadbytečný,
jelikož ve starých zemích stoupla produkce mléka od 7 % v SRN až do 29 % v Irsku.

2. STAVY PRASAT A VEPŘOVÉ MASO

Je to neuvěřitelné, ale za 31leté úsilí devastace české živočišné výroby se podařilo tuto výrobu dostat na měně než 30 %, zatímco uvedené staré země několikanásobně zvyšovaly výrobu, i když máme společný trh a v roce 1990 byla výroba v těchto zemích obdobná. Pokud by zemědělská politika nebyla
u nás nastavena ve prospěch extenzivní výroby, ale ve prospěch skutečných hospodářů, kterých máme dostatek, nebyli bychom na pokraji likvidace
některých odvětví živočišné výroby.

B. Rostlinná výroba

Pokles živočišné výroby v průměru na 1/3, by měl logicky přinést růst rostlinné výroby. Jak je to však ve skutečnosti?

Za pouhých 31 let se snížila výměra z. p. o 17,4 %, to je neuvěřitelné.

Jak to bude pokračovat v dalších desetiletích?

I když ŽV vyjádřená v produkci, tj. ve stálých cenách klesla téměř na polovinu, jsou obiloviny pěstovány pouze na 57,3 % orné půdy, oproti 61,8 % v roce 1990, kde ŽV byla více než dvojnásobná. Jen pro ilustraci, už v roce 1936 se obiloviny pěstovaly na 58 % orné půdy. Místo, abychom na půdě, která se
uvolnila po snížených ha na krmné plodiny, pěstovali zeleninu a ovoce s vysokou potřebou lidské práce, u kterých spotřeba stále roste, zlikvidovali jsme asi 2/3 ploch (ovoce a zeleniny). Konzumujeme dováženou zeleninu a nevíme, na jakých půdách je pěstována, čím je chemicky ošetřována, jaká
hnojiva byla použita, zda není pěstována třeba na kontaminovaných půdách.

„Potravina chudých“ – brambora, která zúrodňuje půdu, je to vznikající předplodina, vyčistí pozemky bez použití chemických prostředků, je náročná na pracovní sílu. V roce 1989 jsme jich pěstovali 115 446 ha a v roce 2020 jen 23 877 ha tj. 20,8 % a z toho na produkci škrobu 5 774 ha.

Je nutné dovážet většinu brambor ze Španělska, Turecka, Egypta atd., kde neznáme podmínky pěstování nebo podpořit výrobu a výstavbu temperovaných skladů, zaměstnávat lidi a vyrábět řadu výrobků z vlastní produkce?

PROČ MŮŽEME BÝT ÚSPĚŠNÍ V KOMODITÁCH, VE KTERÝCH NEMÁME SOBĚSTAČNOST?

Přírodní podmínky pro výrobu v ČR jsou optimální k výrobě všech produktů patřících do mírného pásma:

• relativní dostatek srážek, půdní struktura (tam, kde je dostatek organické hmoty dodávané organickým hnojením)
• dostatek slunečního svitu a teploty vyhovující délce vegetace jednotlivých plodin
• půdy jsou od hlinitopísčitých k produkci zeleniny až po těžké půdy vhodné k pěstování obilovin.

Výrobně-technické podmínky:

• jsou na mimořádně dobré úrovni s výjimkou nedostatečného přísunu organických látek (z hnoje) a vápnění 
• máme u hospodářů či sedláků hospodařících intenzivně ale i šetrně, výnosy obilí, brambor, cukrovky, řepky, ovoce, zeleniny, krmných plodin na úrovni hospodářů v západních zemích s obrovskou výhodou koncentrace výroby, vysokou produktivitou práce i nejkvalitnější techniku, která je ve světě nabízena
• máme jednu z největších užitkovostí dojnic v Evropě (cca 9 tis. l. na dojnici a rok.)
• u intenzivní produkce vepřového masa v repopulovaných chovech konkurujeme bez problému vyspělým chovům v západní Evropě, ale nižší cenou práce a nižšími cenami krmiv jsme i levnější.

Jediné, co nám chybí, je zemědělská gramotnost rádoby zemědělských odborníků k nastavení motivujících podmínek k podnikání a neznalost světových trendů v zemědělství, které směřují k výrobě laciných potravin, nikoliv k prodeji nejlacinějších dotovaných a v kvalitě podezřelých potravin:

• ti, kteří káží zastropování EU obratem z národních zdrojů dotují slučování menších hospodářství ve větší a dělají vše, co přispěje ke koncentraci výroby, zvýšení produktivity práce, lepšímu využití strojů atd.
• naši kormidelníci zemědělství za 31 let nepochopili, že našim souputníkům v EU nejde o vyvážený společný trh, ale o likvidaci našeho trhu s potravinami a jeho ovládnutí vlastními výrobky
• o tom svědčí již uvedené několikanásobné produkce jednotlivých komodit na 100 ha zemědělské půdy.

Předpokládaná implementace Zeleného údělu mimo jiné zahrnuje

• omezit používání pesticidů o 50 %
• omezit používání průmyslových hnojiv o 30 %, nyní o 20 %
• omezit antimikrobiální látky pro zvířata o 50 %
• produkci konvenčního zemědělství omezit ve prospěch ekologického zemědělství na 25 až 30 %
• snižovat stavy hospodářských zvířat z důvodu produkce metanu

Předpokládaná implementace Zeleného údělu

Tyto omezení jsou velmi nesrozumitelná, protože nereflektují současnou úroveň používání jak pesticidů na 1 ha zemědělské půdy, tak průmyslových hnoji na ha orné půdy v jednotlivých zemích EU.

Pesticidy:

• ČR 1,89 kg účinných látek na 1 ha zemědělské půdy
• SRN 3,45 kg účinných látek na 1 ha zemědělské půdy
• FR 3,85kg účinných látek na 1 ha zemědělské půdy
• ES 5,65 kg účinných látek na 1 ha zemědělské půdy
• Itálie 7,8 kg účinných látek na 1 ha zemědělské půdy.

Pokud ČR sníží aplikaci pesticidů na 50 % dojde k snížení nejen výnosů, ale i kvalita produktů nebude standardní (plísně...). Pokud sníží používaní pesticidů země s nejvyšší spotřebou pesticidů, dojde pouze k nižšímu nadužívání a nižšímu plýtvání, ale úroveň kvality ani produkce se zásadně nezmění.
Naší nižší produkci opět uvolníme domácí trh ve prospěch dovozů.

Průmyslová hnojiva:

• ČR cca 124 kg čistých živin na 1 ha orné půdy

• Švýcarsko cca 200 kg čistých živin na 1 ha orné půdy

• SRN cca 220 kg čistých živin na 1 ha orné půdy

• Holandsko cca 240 kg čistých živin na 1 ha orné půdy

• Belgie cca 290 kg čistých živin na 1 ha orné půdy

• Irsko cca 510 kg čistých živin na 1 ha orné půdy

Česká republika postupně snižovala spotřebu průmyslových hnojiv na uvedených 124 kg čistých živin na 1 ha orné půdy, když před vstupem do EU se spotřeba pohybovala kolem 300 kg č. ž. na 1 ha o. p. Snížení dosáhlo cca 60 %. Není tedy důvodu dále snižovat o dalších 30 % či 20 %, jelikož dopady dalšího snižování by omezily úrodu i kvalitu vyráběné produkce.

Omezení antimikrobiálních látek pro zvířata o 50 % je opět fikce. Proč?

Řada zemí EU 27 využívá antibiotika několikanásobně víc než Česká republika. Například v produkci vepřového Španělsko používá antibiotika plošně
a vyváží maso do celého světa a to více než 70 % své produkce. ČR je postižena dovozem španělského vepřového masa nejvyšším procentem.
Pokud v ČR využíváme léčiva jen selektivně a budeme také omezovat o 50 % antimikrobiální látky, neproběhne odpovídající léčba a zvířata budou strádat a nebude možné je vůbec chovat. Těžko pochopitelný je tento požadavek, když v humánní medicíně spotřeba těchto látek stále roste a většina států
financuje rozsáhle výzkumy k získání nových a účinnějších látek na této bázi. Jde opět o plácnutí do vody, k snížení těchto látek by mělo docházet, ale vlivem výzkumu a prodeje nových účinných léků, ale vždy selektivně podle výše spotřeby v každé konkrétní zemi.

Omezení produkčního zemědělství o 25 až 30 % ve prospěch ekologického zemědělství.

• ČR má v ekologickém režimu 15,7 % zemědělské půdy
• Rakousko v ekologickém režimu 5 % zemědělské půdy
• SRN má v ekologickém režimu 4,5 % zemědělské půdy

Pokud by došlo v celé EU k posunu ekologické výroby na 30 % zemědělské půdy, dojde k nedostatku potravin, protože v tomto režimu (ekologickém) je produkce na 1 hektar sotva poloviční.

Snižování stavu hospodářských zvířat ve všech zemích EU ve stejném rozsahu je úplný nesmysl.

• v ČR je na 1 ha z. p. 0,38 VDJ
• v SRN je na 1 ha z. p. 1,40 VDJ
• v Holandsku je téměř 3 VDJ na 1 ha z. p.

Z těchto připravovaných opatření plyne, že v ČR budeme chovat na 1 ha zemědělské půdy méně než 0,2 VDJ a v Holandsku 1,5 VDJ, to je téměř 8 krát více než u nás. Teorie, jak řešit Zemědělský úděl do roku 2030 je nejen utopie, ale tragédie nejen pro produkci dostatku potravin, ale i pro životní prostředí v zemích s zanedbatelnou úrovní živočišné výroby, jako jsou například ČR, Slovensko, Bulharsko, Rumunsko, Maďarsko a další.

V případě implementace Zeleného údělu u nás v rozsahu navrhovaném dojde:

• k dalšímu snížení soběstačnosti v základních potravinách, která není bezpečná již v současné době, v průměru všech základních potravin
  je nyní cca 55 %
• nezajistit dostatek potravin v době, kdy máme vysokou životní úroveň může směřovat k nepokojům obyvatelstva
• dovoz potravin pak bude pocházet ze zemí MERCOSUR-u, kde nejsou zajištěny standardy na úrovni EU
• k snížení kvality potravin z důvodu používání u nás již zakázaných přípravků ve výživě zvířat, léků u nás již zakázaných (např. řady kokcidiostatik), hormonálních přípravků apod.
• úroveň kvality domácích výrobků nemůže být nahrazena stejnou kvalitou z dovozu, to bude působit na zdraví a snižování dlouhověkosti naší populace. Největší škody vniknou utlumením produkčního zemědělství ve prospěch ekologického zemědělství a zavedení až 10 % neobdělávané půdy

To přinese:

Dojde k obrovskému výpadku přírodního organického hnojiva, což způsobí zejména:

• další snižování procenta humusu v půdě
• špatnou údržnost vody v půdě
• další narušení drobtovité struktury půdy
• další okyselování půd
• utužování půdy a nedostatek vzduchu v půdě
• snížení množství půdních živočichů rozkládajících
• organické součásti půdy

Výše uvedené nebude prospívat životnímu prostředí, ale naopak bude snižovat úrodnost půdy a obyvatelstvo vystaví také obrovskému nebezpečí
v kvalitě a dostatku potravin.